| Úvod | ||
| Skleníkový efekt | ||
| Tání ledovců | ||
| Emise v ovzduší | ||
| Odpady | ||
| Rizika zdravotní | ||
| Energetika | ||
| Lesy a pralesy | ||
| Eroze | ||
| Voda | ||
| Potraviny | ||
| Vývoj člověka | ||
| Klima | ||
Gronský
ledovec 2005
Toto je rozsah ledovců před 20 000 roky
Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla na 4,42 milionů km2
Vydáno dne 05. 09. 2007 v rubrice Tání ledovců (82 přečtení)
Rozloha
mořského ledu v Arktidě poklesla 3. září 2007 na rekordních 4,42
milionů kilometrů čtverečních. Dosavadní minimum naměřené 20. až 21.
září 2005 mělo hodnotu 5,32 milionů km2. Jen za uplynulý týden
zmizelo 360 tisíc km2 ledu, což odpovídá rozloze Německa. Úbytek bude
pravděpodobně ještě 2-3 týdny pokračovat. Oznámili to vědci z amerického
Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data
Centre, NSIDC). Od zahájení satelitních měření před 30 lety se zaledněná plocha Arktidy zmenšila o třetinu. Od roku 2002 rychlost, s jakou led ustupuje, nepřestává šokovat experty na celém světě.
"Kdybyste se mě před pár lety zeptali, kdy by Arktida mohla přijít o všechen svůj led, tak bych řekl kolem roku 2100, nebo možná 2070. Ale teď si myslím, že rozumným odhadem je rok 2030. Zdá se, že Arktida se stane úplně jiným místem ještě během našeho života nebo nejpozdějí během života našich dětí," neskrýval své překvapení Mark Serreze z NSIDC.
Teplota v Arktidě prudce stoupá. Mění se cirkulace vzduchu i mořských proudů.
"Zákony se začínají měnit a příčinou této změny pravidel jsou emise skleníkových plynů. Tento rok je vykřičníkem za sérií rekordních minim, které nám říkají, že se něco děje," prohlásil Serreze.
|
|
Toto je Gronský
ledovec dnes Voda, shromážděná po dlouhou dobu v ledu, sněhu a ledovcích, tvoří část světového oběhu vody. Největší množství, a to téměř 90 %, tvoří ledová hmota v Antarktidě, zatímco grónský ledový příkrov obsahuje 10 % z celkového objemu ledu. Tloušťka ledového příkrovu v Grónsku je v průměru 1 500 metrů, ale místy dosahuje až 4 300 metrů.
Led a ledovce přicházejí a odcházejí
Globální klima
se stále mění, i když obvykle ne tak rychle, aby to lidé
mohli zaznamenat.
V minulosti se
vyskytlo mnoho teplých období, jedno z nich např. v době
dinosaurů
před 100 miliony
let, a rovněž i mnoho studených období, když poslední z
nich bylo před 20 000 lety.
Během poslední
doby ledové většina severní polokoule byla pokryta ledem
a ledovci.
|
Prezident Klaus 18.9.2006 podle www.novinky.cz řekl v Brně : "Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce," řekl Klaus a dodal: "Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste," uvedl Klaus. Podle Klause se problémy životního prostředí vyřeší ekonomickým růstem a s ním stoupajícími požadavky obyvatel na kvalitu života.
Komentář : Poměr vlivu přírody a člověka na globální oteplení je 260:7, vliv člověka tedy není největší, ale rozhodující být může. Nahoře uvedených 250 km3 roztátého ledu v Grónsku ročně by vytvořilo na ploše české republiky 78 866 km2 vrstvu 3,17 m vysokou. Slovy prezidenta lze parafrázovat, že než Pražský hrad bude představovat maják , na který šplouchá, bude to trvat dlouho, ale opravdu dlouho.
Srovnání na 1 kWh vyrobené elektřiny podle OECD 2006:
- jaderná energetika v celém produkčním řetězci vygeneruje 11 až 22 gramů CO2
- u větrných elektráren až na hranici 37 gramů,
- u biomasy až na 62 gramů a
- u plynu na 385 gramů.
- z uhlí množství CO2 téměř 755 gramů.
Je zřejmé, že pouze pokročilé technologie, do kterých je třeba investovat už nyní, mohou globální oteplování globálně ovlivnit. Zaplatit to může jen dobře fungující ekeonomika.
Bezemisní tepelné elektrárny mají umožnit spalování uhlí s minimálním uvolněním skleníkových plynů. Evropská unie podporuje tyto technologie 1,9 milionem eur. Takže je to asi projekt vědecky proveditelný. Jde o zplynování s vodní párou s přísadou páleného vápna. Vápno pohlcuje emise oxidu uhličitého téměř na nulu. Vzniká vodík, který neprodukuje při spalování téměř žádné skleníkové plyny. Vzniklý vápenec CaCO3 se vypálí za vzniku čistého CO2 . Použití je v potravinářství ( chlazení a skladování). Oxid uhličitý lze ukládat do geologických vrstev např. po vytěžené ropě nebo do tzv. aquiferů- podzemních porézních vrstev, které se už dnes využívají jako podzemní zásobníky zemního plynu. Australští vědci navrhují skladování oxidu uhličitého pod mořským dnem. Uhlí při dnešní světové těžbě 3,5 miliardy tun kamenouhelného ekvivalentu představuje zásoby na 270 let ekonomicky těžitelného uhlí. ( zdroj : www.zelenazivotu.com)
 |
Toto je snímek zalednění k 30.9. 1979 a k 30.9.2005.
Patrný je zvláště úbytek ledu kolem Sibiře.
Některá fakta o
ledovcích a ledových příkrovech
•Ledovce pokrývají 10–11 % zemského povrchu.
•Kdyby všechny ledovce dnes roztály, hladina moře by se zvedla
o 70 metrů.
• Zdroj: National Snow
and Ice Data Center
•Během poslední doby ledové byla hladina oceánů zhruba
o 122 metrů níže
než dnes a ledovce pokrývaly téměř jednu třetinu zemského
povrchu.
•Během posledního teplého období, před 125 000 lety, byla
mořská hladina o 5,5 metru výše než dnes.
•Před 3 miliony lety mohlo být moře ještě o 50 metrů výše.
|