Úvod
  Skleníkový efekt
  Tání ledovců
  Emise v ovzduší
  Odpady
  Rizika zdravotní
  Energetika
  Lesy a pralesy
  Eroze
  Voda
  Potraviny
  Vývoj člověka
  Klima
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   

duben 2007 - www.zelenazivotu.com

Vodní pára ovlivňuje globální oteplování

  • Zvýšení teploty vede k většímu odpařování a to i z pevniny a tím většímu množství vodních par, které zesilují skleníkový efekt. Ve střední a východní Evropě se za polsledních 10 let oteplilo o 2 oC, to 3x rychlejší oteplování, než průměr severní polokoule. Na jih od Alp a na Pyrenejském poloostrově bylo sucho a teplo už před tím, vliv odpařování je tedy menší. Za růst teploty v Evropě je odpovědné odpařování vodních par zodpovědné ze 70%. Globální oteplení hrozí uvolňováním methanu z permafrostu. 

  •  Poznámka : Prezident Klaus soudí, že oteplení  chladných oblastí posune možnosti zemědělství na sever ( jakoby náhrada rozšíření pouští)- nezdá se to reálné, protože úrodné vrstvy půdy v Evropě vznikaly stovky let intenzivním obhospodařováním. Stačí pohled na lesní půdy s tenkou vrstvičku humusu a pod ní šedou podzolovou vrstvou. //

  •  Skleníkový efekt je přirozenou součástí klimatu Země- průměrná teplota zemského povrchu je asi 15 oC, bez skleníkového efektu by byla asi -18 oC ( minus 18 oC)

  • Skleníkový efekt je tvořen asi z 67% vodní párou, z necelých 30% CO2 a zbytek tvoří ostatní skleníkotvorné plyny. Pouhých 7% CO2 v atmosféře je tvořeno antropogenními emisemi pocházejícími z činnosti člověka. Podíl emisí CO2 člověka na skleníkovém efektu je tedy (30/100)*(7/100) = 2,1%.

  • Podle www.google.cz -Odhady procentního množství zemského skleníkového efektu způsobeného vodními parami od různých autorů se značně liší: 36% nebo 60-70%. Včetně mraků se předpokládá 50 %. V bezmračném případě předpokládá  zhruba 60-70 %, ale 88 %, když se uvažuje pouze H2O a CO2. V teoretickém případě, kdy by se v atmosféře nenacházely jiné skleníkové plyny, odhaduje se 98 % . Vodní páry v troposféře, na rozdíl od dobře známých skleníkových plynů jako CO2, jsou vzhledem ke klimatu v podstatě pasívní: pobyt vodních par v atmosféře je krátký (asi týden), takže výkyvy v obsahu vodních par se poměrně rychle vyrovnávají. Naproti tomu, životní cykly CO2, methanu, atd. jsou dlouhé (stovky let) a proto výkyvy oproti normálu přetrvávají. Jestliže se tedy, v reakci na teplotní výkyv způsobený zvýšením obsahu CO2, zvýší obsah vodních par, pozorujeme (limitovanou) pozitivní zpětnou vazbu a vyšší teploty. V reakci na zvýšený výskyt vodních par by mělo dojít v atmosféře k nové rovnováze díky zvýšené tvorbě oblačnosti způsobující ochlazování díky zvýšené odrazivosti a odstraňování vodních par z atmosféry deštěm. Zdá se, že kondenzační stopy vysoko letících letadel občas způsobující formování oblačnosti mírně ovlivňují místní počasí.

     

  • Poznámka: Jiné starší údaje tvrdí, že vliv methanu jako skleníkového plynu je až 15% na vznik skleníkového efektu ( není moc jasné, jestli se to  nepočítá  bez vodních par).

  • Kniha-Felix Paturi : Poslední záhady vědy- knižní klub 2006, str.92-97 : Klimatické katastrofy před 55 miliony roky - prudké oteplení v minimálním čase celosvětově o 7 o C, oceány až o 15o C. Příčiny  vidí i v uvolňování methanu z mořského dna. Methan  (CH4)  vzniklý rozkladem organické hmoty, při teplotách  2-4 o C a v hloubce pod 500 m - tlakem vzniká "methanový led"- methan se vklíní do mžížky vody ( methanový klatrát), který uvolní methan při poklesu tlaku a zvýšení teploty (neudrží se nad 18 o C). V r. 1996 byl z mořského dna vytažen kus methanového ledu hmotnosti 40 kg, jehož část  zapálená téměř beze zbytku shořela. Zásoby methanového ledu byly nalezeny u floridkého pobřeží , Australie, Aljašky, Japonska, Norska a také v permafrostu Sibiře. Dosud známá ložiska tohoto podmořského methanu jsou 12 miliard tun uhlíku ( 16 miliard tun methanu), to je 2x více, než  zásoby ložisek ropy a zemního plynu a 6x více, než dosud vytěžená všechna fosilní paliva ( to se mi nezdá - viz dole udaj National Gegraphic - jenom emise CO2 pro energetiku za rok 2005 jsou 9,9 mld tun CO2 ( to je 2,7 mld. tun uhlíku spáleného). Z 1 kg methanového ledu se dá uvolnit 165 litrů methanu (to je  sotva 120 g). Porézní asi 250 m silné sedimentové vrstvy obsahují do 2% methananového ledu, neví se jak je těžit. Kromě toho hrozí nebezpečí uvolnění methanu jako skleníkového plynu do atmosféry. // Poznámka - objev methanového ledu na mořském roku 1996 mně trochu zaráží - vědci tvrdí, že na Jupiterově měsíci Europa je pod kilometrovou vrstvou ledu kapalný oceán, pod povrchem Marsu voda. Jestli se této tikající ekologické bombě methanového ledu nevěnuje málo pozornosti. // Změny teploty mohou s uvolněním methanu vést k dalším rychlým změnám. V teplé atmosféře se vypařuje více vody, vodní pára jako skleníkový plyn způsobuje další oteplení a více srážek, více mokřin a bažin, které jsou živnou půdou pro uvolňování mehtanu bakteriemi. Oteplení povede k ulonění methanu z methanhydrátu v perfafrostu. Nejsou známy dostatečně celková množství methanu, jeho koloběh, zněm s teplotou a průběhem roku, nejsou známy modely nestability mořského dna, které mohou methan změnami tlaku uvolnit. Jiné teorie říkají, že globálně teplá období primárně souvisí celkovým množstvím slunečního záření dopadajícím na Zemi, které dlouhodobě kolísá ( o několik procent). Oteplení Sluncem vede druhotně k uvolnění methanu.

  • Podle National Geographic duben 2006 jsou emise CO2 při výrobě elektřiny jsou v r. 2005 asi 9,9 miliardy tun CO2, odhad pro rok 2030 je 16,8 miliardy tun CO2. Odhad produkce elektrické energie podle zdrojů ( v miliardách kWh) bude v r. 2030 : uhlí ..12 000 , zemní plyn 9 000, obnovitelné zdroje  6 000, jaderné elektrárny.. 3 000, ropa .. pod 1 500. Uhlí představuje proti 2005 téměř 2x nárůst, zemní plyn 3x větší, obnovitelné zdroje 2x větší, jaderná a ropa  mají stagnovat. Přitom uhlí představuje největší zatížení emisemi ( 270g -360 g CO2/1 kWh elektrické energie), emise  CO2 z jaderné energetiky je řádově 100x menší. // Pozn. Vývoj jaderných reaktorů množících, vysokoteplotních a termojaderných lze těžko odhadnout, ale může nastat už po 2015//

 

Emise oxidu uhličitého podle www.ekolist.cz ( 4. října 2006), který se odvolává na MF Dnes je podle žebříčku, který zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, nejvíce vypouští do ovzduší nejvíce oxidu uhličitého  elektrárny v Prunéřově, Počeradech a Tušimicích. Prunéřovská elektrárna vypustila v loňském roce do ovzduší 8,12 tuny oxidu uhličitého. To je téměř stejné množství jako všechny české osobní automobily dohromady. Tento plyn poškozuje ozonovou vrstvu a podle vědců přispívá k oteplování Země.
   Komentář : MF Dnes sice uvedla 8,6 tun oxidu uhličitého, což je skoro stejný nesmysl. V Prunéřově  se jedná 8,12 milionů tun oxidu uhličitého za rok.

Emise 8,12 tun oxidu uhličitého odpovídá spálení asi 22 metráků hnědého uhlí, což je řádově množství uhlí na vytápění jednoho rodinného domku. Auto, které spotřebuje 7 litrů na 100 km vyprodukuje za 40 000 km  asi 8,2 tuny oxidu uhličitého.

 

Vědci: světu zbývá deset let do katastrofické změny klimatu (28.1.2005, ČTK)
Globální klimatické změny . Změny dostanou do deseti let nezvratnou katastrofální dynamiku, - publikoval britský list The Independent.
Vědci v dokumentu konstatují, že vzhledem k dosavadnímu tempu přírůstků emisí oxidu uhličitého v atmosféře zbývá už jen sotva 10 let, než koncentrace tohoto plynu bránícího v ochlazování Země dosáhne kritické hranice. 
Poté se rozběhnou podle všeho již nekontrolovatelné procesy s vysoce ničivými následky pro přírodu a lidskou civilizaci: vysušení a zánik amazonských pralesů, tání ledovců v Grónsku a Antarktidě či změna cirkulace mořských proudů. 
To by mělo katastrofické dopady, protože člověk jako biologický druh nebude schopen se v tak velmi krátké době, během níž by změny nastaly, přizpůsobit novým velmi tvrdým podmínkám. Globální chlad, všudypřítomné ultrafialové paprsky, rozmach pouští na jedné a záplav na druhé straně, rozpad zemědělství by znamenal životní ohrožení pro naprostou většinu lidí. 
Tým autorů chmurné předpovědi vychází z toho, že množství CO2 v atmosféře za 250 let stouplo téměř 3x a nyní se blíží hranici 400 ppm (množství částic jednoho druhu v miliónu). Tomu odpovídá oteplení o 2 stupně, za posledních 100 let v Evropě o 1 stupeň Celsia, což v tak krátkém časovém úseku může odstartovat dominový efekt. Účastníci konference by měli zhodnotit nynější stav znalostí o vývoji biodiverzity, posoudit přístup států i soukromého sektoru k její ochraně a poukázat na cesty, kterými by se měla ochrana ubírat. 
Nejhorší krize od zániku dinosaurů
Z Paříži přitom v pondělí zaznělo z mezinárodního jednání obdobné varovné konstatování o vymírání živočišných a rostlinných druhů. Nynější vývoj v oblasti biodiverzity za nejhorší krizi svého druhu od zániku dinosaurů.  Francie vytvoří několik nových národních parků a podnikne opatření k ochraně korálové bariéry na Nové Kaledonii. Už při zahájení zazněly výzvy k vyvození důsledků z nedávné asijské tragédie, k jejímuž rozsahu přispělo i předchozí oslabení přirozené ochrany pobřeží - vykácení mangovníků a masová výstavba turistické infrastruktury. 
Afrika soucit světa nebudí
Jihovýchodní Asie je v centru pozornosti pravděpodobně nejen kvůli 250 tisícům obětí, ale protože jde o oblíbený cíl turistů. Etnické konflikty a bída v Africe, jež si vybírají pravidelně mnohem více životů, soucit světa nebudí.  //Ale v červnu 2005 prezident Bush jedná o odpuštění dluhů rozvojovým zemím a zamítá za USA Kjótský protokol o emisích CO2.//
Od podpisu mezinárodní úmluvy o biodiverzitě v Rio de Janeiru v roce 1992 totiž stále chybějí smlouvy, jež by státy zavazovaly k akci. Na seznamech ohrožených druhů je dnes skoro 16 tisíc živočišných a 60 tisíc rostlinných druhů; každých 6 hodin mizí lesy o rozloze Paříže. ( 1 den = 4* plocha Paříže)
 zdroj :ČTK
Můj názor (15.6.2005):

Horské ledovce jsou indikátorem oteplení, zvednutí hladiny oceánu od nich nehrozí. Představují jen 3% plochy zalednění a mají malou vrstvu. Podle satelitního měření Aljašský ledovec taje v době od 1995 asi o1,8 m tloušťky ročně ( 96 km3 vody představuje 96km3/360 00 000 km2 =0,27 milimetru zvednutí oceánu za rok = 0,27 m za 1000 let- kdyby mělo ještě co tát. )
Příspěvek tání ledovců Grónska je poloviční ( zdroj http://zpravy24.pantax.cz/2002/08/02.08.02.htm) - řekněme 48  km3 /rok sladké vody ( jinde se  uvádí 50 km3), zvednutí oceánu asi 0,12-0,13 mm/rok . Ohřátí 1 m3 vody o 1 stupeň Celsia potřebuje 4,2 MJ tepla. Ohřátí této sladké vody z Grónska o 15 stupňů Golfským proudem-  který se tím ochladí -potřebuje 48 miliard m3*4,2 MJ*15 = 3 biliony MJ. Z Grónska  teče 50 000 000 000 m3/31 000 000 sekund =1 584 m3/s vody. Amazonka má průtok 219 000 metrů krychlových za sekundu, 6 911  miliard m3/rok.

Příspěvek tání ledovců Grónska je ( zdroj http://zpravy24.pantax.cz/2002/08/02.08.02.htm) - řekněme 48 km3 /rok sladké vody ( jinde se uvádí 50 km3/rok), zvednutí oceánu tímto táním je asi 0,12-0,13 mm/rok . Ohřátí 1 m3 vody o 1 stupeň Celsia potřebuje 4,2 MJ tepla. Ohřátí této sladké vody z Grónska o 15 stupňů Golfským proudem- který se tím ochladí -potřebuje 48 miliard m3*4,2 MJ*15 = 3 biliony MJ. 1m3 ledu je 910-920 kg , pak 1m3 ledu potřebuje na roztátí 332,4 MJ*0,91= 302 MJ/1 m3. Energie potřebná ročně k roztátí ledu o objemu 50 miliard m3 v Gronsku je tedy 50 miliard*302 MJ= 15 100 miliard MJ =15,1 bilonů MJ. Celkem je to 15,1 bilionů MJ na roztátí a 3 biliony na ohřátí=18,1 bilionů MJ=18 100 miliard MJ/rok (z ledu z Gronska na teplotu 15 stupňů Celsia). Mělo by se počítat více, led se musí napřed ohřát, tedy snad 20 bilionů MJ.
Tepelný výkon Temelína je 2*3000 MW, to je vzhledem k odstávkám asi 5000 MW, za rok to je 5000MWx31 milionů vteřin = 155 miliard MJ. Poměr Grónské ledovce /Temelín je tedy 18 100/155 =129, řekněme 130 Temelínů ( má 2 jaderné bloky). Temelín patří k větším jaderným blokům, kterých je asi 430 ve světě. Nikde se nezměnilo počasí a jsme ubezpečování, že se tak ani nestane. Závěr - současné jaderné elektrárny pokud by byly v Evropě vyrovnají ztrátu tepla, který vydá golfský proud na ohřev Grónského tajícího ledu.
Z Grónska teče 50 000 000 000 m3/31 000 000 sekund =1 584 m3/s vody. Amazonka má průtok 219 000 metrů krychlových za sekundu, 6 911 miliard m3/rok. Golfský proud u břehů Floridy má průtok 70 000 000 m3/s , rychlost vespod 3,2 km/h a při povrchu až 8,8 km/h a šířku až 100 km , z 1 m3 by se dalo technicky získat 0,8 kW, (zdroj : http://www.energyweb.cz/). Už jen Labe v Hamburku má průměrný roční průtok 600 m3, to je 19 miliard m3/rok. Jinak řečeno - 2,5 krát průtok Labe je roven množství vody tekoucí z ledovců Grónska. Golfský proud má průtok 70 000 000 m3/s, Gronské ledovce 1 584 m3/s, to je 44 192x menší průtok, to je 0,0226 promile. Těžko se dá věřit, že tohle změní počasí. I když existují tzv. pákové mechanizmy, kdy malý vliv spustí velké změny.Menší plocha ledu vede k menšímu odrazu světla a většímu pohlcování tepla. Slábnutí Golfského proudu má být způsobené přítokem sladké vody z ledovců a z většího množství srážek. Slaná voda ochlazená v koncových oblastech Golfského proudu se ponořuje do hloubek až 3 000 m a vrací se zpět. Zmenšení tohoto protiproudu brzdí Golfský proud. Nedovedu si představit návrat vody oteplující nejsevernější Skandinávii zpátky nějakým jednoduchým protiproudem do Karibské oblasti. Mořské proudy obíhají vlastně celou zeměkouli, jediná jistota je, že voda někam odtéci musí.
Slaná voda má hustotu asi 1035 kg/m3 ( 35 promile vzhledem k 1000 kg/m3 sladké vody při asi 4 stupních Celsia), 30 stupňů teplá ( sladká ) voda má hustotu asi 995 kg/m3 ( asi 5 promile rozdíl). Ochlazení vody tedy hustotu zvyšuje a působí opačně, než snížení slanosti, když účinek nebude tak silný.
Jestliže je změnami více srážek, bude snad i více sněhu a následně ledu.
Před asi 12 000 -13 000 lety se začalo oteplovat- Kanada a (severní) Evropa byly pokryté stovkami metrů ledu - tání způsobené tehdy vzniklým Golfským proudem změnilo podnebí Evropy a civilizaci. Zvednutí hladiny oceánu bylo snad o 100 m proti minimu někdy před 30 000 roky, Masivní tání vedlo k přítoku sladké vody do severních oblastí a oteplovalo se v Evropě celá tisíciletí. Do roku 2100 má roztát v létě všechen arktický led.
Evropu rozehřál Golfský proud- kdežto teď, když taje led v Gronsku, tak to Golfský proud zastaví a ochladí se během 400 let v Evropě velmi citelně. Být vědcem doby ledové, tak předpokládám, že tání ledu bylo příčinou vzniku Golfského proudu.
Nechci zlehčovat vědecké výzkumy, ale oteplování Země o 8 stupnů do r. 2300 ( na pólech snad o 20 stupňů) nejde dohromady s předvídaným silným ochlazováním v Evropě. Ostatně předpovědi na příští století pro střední Evropu oscilují od suchého středomořského podnebí až po kruté ochlazení způsobené omezením golfského proudu. V Evropě se prokazatelně otepluje ( za minulých 100 let o 1 stupeň - snad), tím není řečeno, že nemůže být větší zima v zimě ( 30 pod nulu + hrudky v Mogulu) a současně tepleji v létě. Gronské ledovce mohou sesunout po podloží (" ledovcotřesení" už tam bylo častěji zaznamenáno) a může to jít nárazovitě.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B8DC7DE4236D0AA4C125714A0039907E?OpenDocument&cast=1 uvádí, že investice do omezení produkce CO2 jsou drahé, zpomalí rozvoj vyspělých států, které se ale dokáží ochránit. Dopad bude na nejchudší země.
Investice do zdrojů pitné vody pro všechny rozvojové země, která by se dala zaplatit při nedodržení Kjotského protokolu jenom v USA ( s nejistým účinkem), je něčím, co by miliardě lidí pomohlo jistě. Omezení rozvoje nejvyspělejších zemí poškodí nejvíce nejzaostalejší oblasti. Bude méně vysoce potřebné pomoci.Je to spíše problém humanitární, než ekonomický. Chtějí rozvinuté země opravdu pomáhat, nebo využívat suroviny a se ziskem prodávat výrobky. To druhé určitě a pokud to spolu koliduje, tak pomáhat jako.
Poznámka1 :  Ledovec  Grónska pokrývající přibližně 1,8 milionu km2 má až 3000 m tloušťky ( zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%B3nsko) . Zjednodušený výpočet : Grónsko má 2 mil. km2, to je řekněme 1/150 povrchu oceánů ( snad 360 mil. km2).Grónský led při síle 600 m (  průměrná tlouťka je snad kolem   1000 m), by tak úplným roztátím (což asi nehrozí, když většina je za polárním kruhem a asi 2000 m n.m.), zvýšil hladinu oceánu o 600m/150 = 4 m. To může ohrozit milióny lidí- např.v Bangladéši asi 100 mil. lidí žije do 5 m nad mořem. Vědci tvrdí, že úplným roztáním grónských ledovců by se zvedla hladina oceánu o 7 metrů, což by stačilo k zaplavení mnoha ostrovů Polynésie. Antartida neroztaje, jižní pól se podle měření NASA desítky let neotepluje ( průměr mínus -50 stupňů C se desetiletí nemění a roztátí úzkého pásu na pobřeží  většinou za polárním kruhem nebude větší, než v Grónsku, kde je značná část před polárním kruhem a pod vlivem Golfského proudu). Palmerův poloostrov v Antarktidě patří k místům na Zemi, kde se nejvíce oteplilo- za posledních 50 let o 2 stupně Celsia, skoro 90 % ze sledovaných 244 ledovců se zmenšilo. Před tím se ale tyto ledovce zvětšovaly.  Sleduje se množství  ledovců odpadlých do moře, ale těžko se posuzuje, kolik napadlo sněhu na vrcholech ledovce. Není jasné, zda zbytek Antarktidy se otepluje . Arktida- roztátím plovoucího ledu Arktidy se hladina oceánů nezvýší- led po roztátí zaujme objem vody před tím vytlačené. Úbytek ledu Arktidy je ovšem rychlý- na severním pólu bylo před 100 lety asi 7 m ledu, dnes jsou tam 3 metry.  Alpské ledovce - lidé zapadlí do prasklin v ledovci byly nalezeni po desítkách led stovky metrů níže. Pokud vychází posun ledovce 10 m/rok , neznamená to, že ročně 10 ledovce ubývá.

Poznámka2 : Vědci to ale vyřešili- podle http://www.norsko.cz/clanek.html?id=140 Golfský proud Evropu neovlivňuje ! Nejnovější vědecké výzkumy ( leden 2005) prý prokázaly, že Golfský proud přenáší teplou vodu pouze při východním pobřeží Spojených států amerických a zaniká u mysu Hateras. V totiž Norsku dochází k jevu nazývanému kladná teplotní anomálie. To znamená, že je zde vyšší průměrná teplota než je běžné v příslušné zeměpisné šířce. K nejvyšší kladné teplotní anomálii na světě dochází na Lofotských ostrovech za polárním kruhem, kde je průměrná teplota dokonce o 24 stupňů vyšší než na stejné rovnoběžce například v Kanadě. 
Norsko skutečně ovlivňuje velkým způsobem mořský proud, pravděpodobně je to odnož Severního rovníkového proudu, který unáší masy teplé vody z rovníkových oblastí od západního pobřeží Afriky. Tato teorie  není nová, není jistá, ani kdo jsou ti vědci.


ČTK 30.9.2005 ( www.novinky.cz) s odvoláním na IPCC- do konce století ( r. 2100) se má oteplit 4oC  a hladina světových oceánů se má zvýšit o 30 cm.

Každých 10 let roztaje 8% arktického ledu. Nejmenší plochu má v září v roce 2005 historicky nejmenší plocha od počátku sledování z družic - jen 5,2 mil km2.  Průměr množství ledu 1974-200 je o 20% větší, než průměr 2002-2005.

Globální stmívání : ČR snížila 1990- 2003 emise SO2 z 1,8 mil. tun na 230 tis. tun. Podnik ČEZ snížil 1990/2000 emise SO2 na 10 %. Požadavky na snížení emisí CO2 naše republika s rezervou plní. České republice povolila Evropská komise vypouštět v letech 2005 až 2007 každým rokem 97,6 milionu tun emisí oxidu uhličitého, to je skoro 10 tun/osobu/rok. Evropa snižuje emise a prokazatelně se otepluje ( za 100 let o 1 stupeň Celsia). Rozptýlené mikročástice ve vysokých vrstvách atmosféry rozptylují světlo, které se nedostane k povrchu- tím se ochlazuje. Patrně i SO2 se může přeměňovat na mikročástice síry s tímto efektem. Omezení produkce CO2 povede k zpomalení rozvoje vyspělých států. Ke globálnímu zabezpečení lidstva energií  je třeba termojaderná energie a vodíková energetika, tedy vyspělé technologie s drahým vývojem. Většina  vodíku se dnes vyrábí konverzí methanu vodní párou, vodík lze vyrobit i z uhlí ( vodní plyn). Konečným produktem spalování takto vzniklého vodíku a oxidu uhelnatého je voda a oxid uhličitý- stejně jako přímým spalováním methanu. Takže tato vodíková energetika nic globálního neřeší.

Množství olova v životním prostředí v ČR pokleslo po zavedení bezolovnatého benzínu asi o 70 %. Olovo způsobuje u poškození mentálních funkcí a u mužů pokles plodnosti. Asi 15 % mužů ČR je neplodných.( MF Dnes květen 2006)

 

Ekologické nesmysly v médiích.

  • Himalájské ledovce rychle tají. Asie bude prý na suchu. Zdroj : MF- Dnes 7.9, str. A8 uvádí
    " Ledovce dodávají každoročně 8,6 milionů krychlových metrů do asijských řek,…"
    Rok má přes 31 milionů sekund. Průtok je tedy asi 0,27 metrů krychlových za sekundu. To je průtok horského potoka na Šumavě nebo 1/100 maximálního průtoku hlavní výpusti rybníka Rožmberka ( 27 m3/s) , celkový odtok z Rožmberka byl při povodních 200 m3/s. Základní množství vody v Rožmberku je 6 mil. m3, během povodní 2002 zadržel 70-75 mil. m3 vody, to je asi 8 x více, než uvedených 8,6 mil m3 z ledovců do asijských řek, kvůli němuž je ohrožen život v jižní Asii. Ach, jo.Jestliže ledovce více tají, je podivné, že z toho není více vody v řekách. Uvedená 85letá nepálská farmářka dosvědčuje, že vody v řece Bishumat ubývá. Nesouvisí to spíš s tím, že méně prší nebo stařenka méně vidí? Nebo to nesouvisí vůbec s ničím globálním.
    Vědci podle NF Dnes varují, že do 50 let může být 40 % lidí žijících v jižní Asii a Číně téměř bez vody. Je to možné, ale věřit MF Dnes se opravdu nedá.
    MF Dnes a server www.idnes.cz mají s čísly a desetinnými čárkami trvale potíže. V roce 2005 uveřejnili článek o tom, že slábne Golfský proud, který dodává do Evropy    3 000 000 kW tepla, to je 3 000 MW. Teplo se udává v joulech. Výkon 3 000 MW je tepelný výkon jednoho bloku Temelína. Zdá se, že po  připomínkách v diskuzi byl tento článek stažen z www.idnes.cz . Temelín tedy zachrání severní Evropu a horský potok by zabránil vyschnutí jižní Asie.

  • Na Šumavě kolem pramenů Vltavy a kolem Černé hory jsem viděl les zničený kůrovcem pod dohledem ochranářů -  hrůza, beznaděj. Doporučuji se raději podívat na fungující lesy v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.  I přes zničení mladších borovic polomy na jaře 2006 Odhaduje se 1 milion kubických metrů, to je kolem 10 milionů stromů. Ale pořád je to živý les a ne holé pahýly.Jen  oblasti pramenů Vltavy se dělají pokusy na 1,5 tis. ha = asi 4x4 km. Nestačilo by to zkoušet někde mimo trasy na ploše několika hektarů ?  Dovedu si představit, že má někdo rád brouky, ale prvotní je mít les. Nesetkal jsem se ani s jediným člověkem, který by likvidaci centrální Šumavy považoval za zážitek, na který se snad bude jezdit dívat. Lidé jezdí do přírody. Propagovaná  "Zážitková trasa " je už cestou k ní, když člověk pochopí, že dál to bude ještě horší. Uvažoval někdo o tom, ukázat dětem zážitek jak koně tahají dříví? Všude vidím, jak houbaři a borůvkáři rozšlapou šišky a je zasázeno. Tam, kde se tahalo dřevo , je jako zaseto mladými stromky. Tvrzení letáku z informačního střediska na Modravě, že strom začne hnít za 10-15 let se bohužel potvrdí nebo nepotvrdí za tu dobu. A co když oloupaný zdravý  přímo rezonanční smrk za tu dobu nezačne hnít? Přijdeme o 10.000 - 20.000 Kč. Podle knih o Šumavě z osmdesátých let byla zásoba dřeva přes 900 m3 na hektar, což při dnešní ceně hodně přes 1000 Kč za m3 je alespoň 1 milion Kč. Rozhledna na Jezerní slati stará 10 let je celá  ze dřeva a nejeví žádné známky počínajícího hnití. Stromy nakácené křížem krážem přes sebe budou hnít desetiletí. A mladé stromky na jejich mrtvém kmenu - jak to slibuje leták- to je na mnoho desetiletí s devastovanou krajinou. Horší jsem neviděl ani nad Mostem v Krušných horách, kde les zničily emise. Nebyl by zážitek u Hamerského potoka postavit dřevěnou budku u stroje poháněného vodou, který  vytočí kousek dřeva na soustruhu? Co by se stalo naší Šumavě, kdyby někdo z Kvildy vysypal šotolinou někdo 1 m široký chodník, po kterém by se dalo v botaskách přejít do Filipovy Hutě, kde jinak je cesta po těžbě dřeva asi jako dnem potoka a zbytek po životu nebezpečné silnici.
    Informační centrum na Modravě nabízí "aktuální" letáček Kvildsko (asi z r. 2000), kde je uvedena průměrná roční teplota nízká ( maximálně 40 C). Prostě se někomu nepodařilo napsat stupeň jako horní index, mělo být  maximálně 4oC. Jak mám věřit tomu, že Šumavu chrání odborníci, když nezvládnou ani své vlastní letáky? Za Klostermanna se Šumava po kalamitě vykácela a vysázela, takže jsme měli lesy. Teď máme experty. Napište svůj názor na brouky v hlavě a centrální Šumavě správci Národního parku Šumava  - alois.pavlicko@npsumava.cz.

Shromáždil jsem značné množství rozporuplných informací, které většinou nelze ověřit. Nevěřte ani mně.  Zřídil  jsem kancelář pro Uvádění internetových příběhů na pravou míru jako odbočku Saturninovy kanceláře pro Uvádění románových příběhů na pravou míru.

 Kontakt : FlorianStanislav@seznam.cz <

úvod