vod
  Sklenkov efekt
  Tn ledovc
  Emise v ovzdu
  Odpady
  Rizika zdravotn
  Energetika
  Lesy a pralesy
  Eroze
  Voda
  Potraviny
  Vvoj lovka
  Klima
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   

duben 2007 - www.zelenazivotu.com

Vodn pra ovlivuje globln oteplovn

  • Zven teploty vede k vtmu odpaovn a to i z pevniny a tm vtmu mnostv vodnch par, kter zesiluj sklenkov efekt. Ve stedn a vchodn Evrop se za polslednch 10 let oteplilo o 2 oC, to 3x rychlej oteplovn, ne prmr severn polokoule. Na jih od Alp a na Pyrenejskm poloostrov bylo sucho a teplo u ped tm, vliv odpaovn je tedy men. Za rst teploty v Evrop je odpovdn odpaovn vodnch par zodpovdn ze 70%. Globln oteplen hroz uvolovnm methanu z permafrostu. 

  •  Poznmka : Prezident Klaus soud, e oteplen  chladnch oblast posune monosti zemdlstv na sever ( jakoby nhrada rozen pout)- nezd se to reln, protoe rodn vrstvy pdy v Evrop vznikaly stovky let intenzivnm obhospodaovnm. Sta pohled na lesn pdy s tenkou vrstviku humusu a pod n edou podzolovou vrstvou. //

  •  Sklenkov efekt je pirozenou soust klimatu Zem- prmrn teplota zemskho povrchu je asi 15 oC, bez sklenkovho efektu by byla asi -18 oC ( minus 18 oC)

  • Sklenkov efekt je tvoen asi z 67% vodn prou, z necelch 30% CO2 a zbytek tvo ostatn sklenkotvorn plyny. Pouhch 7% CO2 v atmosfe je tvoeno antropogennmi emisemi pochzejcmi z innosti lovka. Podl emis CO2 lovka na sklenkovm efektu je tedy (30/100)*(7/100) = 2,1%.

  • Podle www.google.cz -Odhady procentnho mnostv zemskho sklenkovho efektu zpsobenho vodnmi parami od rznch autor se znan li: 36% nebo 60-70%. Vetn mrak se pedpokld 50 %. V bezmranm ppad pedpokld  zhruba 60-70 %, ale 88 %, kdy se uvauje pouze H2O a CO2. V teoretickm ppad, kdy by se v atmosfe nenachzely jin sklenkov plyny, odhaduje se 98 % . Vodn pry v troposfe, na rozdl od dobe znmch sklenkovch plyn jako CO2, jsou vzhledem ke klimatu v podstat pasvn: pobyt vodnch par v atmosfe je krtk (asi tden), take vkyvy v obsahu vodnch par se pomrn rychle vyrovnvaj. Naproti tomu, ivotn cykly CO2, methanu, atd. jsou dlouh (stovky let) a proto vkyvy oproti normlu petrvvaj. Jestlie se tedy, v reakci na teplotn vkyv zpsoben zvenm obsahu CO2, zv obsah vodnch par, pozorujeme (limitovanou) pozitivn zptnou vazbu a vy teploty. V reakci na zven vskyt vodnch par by mlo dojt v atmosfe k nov rovnovze dky zven tvorb oblanosti zpsobujc ochlazovn dky zven odrazivosti a odstraovn vodnch par z atmosfry detm. Zd se, e kondenzan stopy vysoko letcch letadel obas zpsobujc formovn oblanosti mrn ovlivuj mstn poas.

     

  • Poznmka: Jin star daje tvrd, e vliv methanu jako sklenkovho plynu je a 15% na vznik sklenkovho efektu ( nen moc jasn, jestli se to  nepot  bez vodnch par).

  • Kniha-Felix Paturi : Posledn zhady vdy- knin klub 2006, str.92-97 : Klimatick katastrofy ped 55 miliony roky - prudk oteplen v minimlnm ase celosvtov o 7 o C, oceny a o 15o C. Piny  vid i v uvolovn methanu z moskho dna. Methan  (CH4)  vznikl rozkladem organick hmoty, pi teplotch  2-4 o C a v hloubce pod 500 m - tlakem vznik "methanov led"- methan se vkln do mky vody ( methanov klatrt), kter uvoln methan pi poklesu tlaku a zven teploty (neudr se nad 18 o C). V r. 1996 byl z moskho dna vytaen kus methanovho ledu hmotnosti 40 kg, jeho st  zaplen tm beze zbytku shoela. Zsoby methanovho ledu byly nalezeny u floridkho pobe , Australie, Aljaky, Japonska, Norska a tak v permafrostu Sibie. Dosud znm loiska tohoto podmoskho methanu jsou 12 miliard tun uhlku ( 16 miliard tun methanu), to je 2x vce, ne  zsoby loisek ropy a zemnho plynu a 6x vce, ne dosud vyten vechna fosiln paliva ( to se mi nezd - viz dole udaj National Gegraphic - jenom emise CO2 pro energetiku za rok 2005 jsou 9,9 mld tun CO2 ( to je 2,7 mld. tun uhlku splenho). Z 1 kg methanovho ledu se d uvolnit 165 litr methanu (to je  sotva 120 g). Porzn asi 250 m siln sedimentov vrstvy obsahuj do 2% methananovho ledu, nev se jak je tit. Krom toho hroz nebezpe uvolnn methanu jako sklenkovho plynu do atmosfry. // Poznmka - objev methanovho ledu na moskm roku 1996 mn trochu zar - vdci tvrd, e na Jupiterov msci Europa je pod kilometrovou vrstvou ledu kapaln ocen, pod povrchem Marsu voda. Jestli se tto tikajc ekologick bomb methanovho ledu nevnuje mlo pozornosti. // Zmny teploty mohou s uvolnnm methanu vst k dalm rychlm zmnm. V tepl atmosfe se vypauje vce vody, vodn pra jako sklenkov plyn zpsobuje dal oteplen a vce srek, vce mokin a bain, kter jsou ivnou pdou pro uvolovn mehtanu bakteriemi. Oteplen povede k ulonn methanu z methanhydrtu v perfafrostu. Nejsou znmy dostaten celkov mnostv methanu, jeho kolobh, znm s teplotou a prbhem roku, nejsou znmy modely nestability moskho dna, kter mohou methan zmnami tlaku uvolnit. Jin teorie kaj, e globln tepl obdob primrn souvis celkovm mnostvm slunenho zen dopadajcm na Zemi, kter dlouhodob kols ( o nkolik procent). Oteplen Sluncem vede druhotn k uvolnn methanu.

  • Podle National Geographic duben 2006 jsou emise CO2 pi vrob elektiny jsou v r. 2005 asi 9,9 miliardy tun CO2, odhad pro rok 2030 je 16,8 miliardy tun CO2. Odhad produkce elektrick energie podle zdroj ( v miliardch kWh) bude v r. 2030 : uhl ..12 000 , zemn plyn 9 000, obnoviteln zdroje  6 000, jadern elektrrny.. 3 000, ropa .. pod 1 500. Uhl pedstavuje proti 2005 tm 2x nrst, zemn plyn 3x vt, obnoviteln zdroje 2x vt, jadern a ropa  maj stagnovat. Pitom uhl pedstavuje nejvt zaten emisemi ( 270g -360 g CO2/1 kWh elektrick energie), emise  CO2 z jadern energetiky je dov 100x men. // Pozn. Vvoj jadernch reaktor mnocch, vysokoteplotnch a termojadernch lze tko odhadnout, ale me nastat u po 2015//

 

Emise oxidu uhliitho podle www.ekolist.cz ( 4. jna 2006), kter se odvolv na MF Dnes je podle ebku, kter zveejnilo ministerstvo ivotnho prosted, nejvce vypout do ovzdu nejvce oxidu uhliitho  elektrrny v Prunov, Poeradech a Tuimicch. Prunovsk elektrrna vypustila v loskm roce do ovzdu 8,12 tuny oxidu uhliitho. To je tm stejn mnostv jako vechny esk osobn automobily dohromady. Tento plyn pokozuje ozonovou vrstvu a podle vdc pispv k oteplovn Zem.
   Koment : MF Dnes sice uvedla 8,6 tun oxidu uhliitho, co je skoro stejn nesmysl. V Prunov  se jedn 8,12 milion tun oxidu uhliitho za rok.

Emise 8,12 tun oxidu uhliitho odpovd splen asi 22 metrk hndho uhl, co je dov mnostv uhl na vytpn jednoho rodinnho domku. Auto, kter spotebuje 7 litr na 100 km vyprodukuje za 40 000 km  asi 8,2 tuny oxidu uhliitho.

 

Vdci: svtu zbv deset let do katastrofick zmny klimatu (28.1.2005, TK)
Globln klimatick zmny . Zmny dostanou do deseti let nezvratnou katastrofln dynamiku, - publikoval britsk list The Independent.
Vdci v dokumentu konstatuj, e vzhledem k dosavadnmu tempu prstk emis oxidu uhliitho v atmosfe zbv u jen sotva 10 let, ne koncentrace tohoto plynu brncho v ochlazovn Zem doshne kritick hranice
Pot se rozbhnou podle veho ji nekontrolovateln procesy s vysoce niivmi nsledky pro produ a lidskou civilizaci: vysuen a znik amazonskch prales, tn ledovc v Grnsku a Antarktid i zmna cirkulace moskch proud. 
To by mlo katastrofick dopady, protoe lovk jako biologick druh nebude schopen se v tak velmi krtk dob, bhem n by zmny nastaly, pizpsobit novm velmi tvrdm podmnkm. Globln chlad, vudyptomn ultrafialov paprsky, rozmach pout na jedn a zplav na druh stran, rozpad zemdlstv by znamenal ivotn ohroen pro naprostou vtinu lid. 
Tm autor chmurn pedpovdi vychz z toho, e mnostv CO2 v atmosfe za 250 let stouplo tm 3x a nyn se bl hranici 400 ppm (mnostv stic jednoho druhu v milinu). Tomu odpovd oteplen o 2 stupn, za poslednch 100 let v Evrop o 1 stupe Celsia, co v tak krtkm asovm seku me odstartovat dominov efekt. astnci konference by mli zhodnotit nynj stav znalost o vvoji biodiverzity, posoudit pstup stt i soukromho sektoru k jej ochran a poukzat na cesty, ktermi by se mla ochrana ubrat. 
Nejhor krize od zniku dinosaur
Z Pai pitom v pondl zaznlo z mezinrodnho jednn obdobn varovn konstatovn o vymrn ivoinch a rostlinnch druh. Nynj vvoj v oblasti biodiverzity za nejhor krizi svho druhu od zniku dinosaur.  Francie vytvo nkolik novch nrodnch park a podnikne opaten k ochran korlov bariry na Nov Kaledonii. U pi zahjen zaznly vzvy k vyvozen dsledk z nedvn asijsk tragdie, k jejmu rozsahu pisplo i pedchoz oslaben pirozen ochrany pobe - vykcen mangovnk a masov vstavba turistick infrastruktury. 
Afrika soucit svta nebud
Jihovchodn Asie je v centru pozornosti pravdpodobn nejen kvli 250 tiscm obt, ale protoe jde o oblben cl turist. Etnick konflikty a bda v Africe, je si vybraj pravideln mnohem vce ivot, soucit svta nebud.  //Ale v ervnu 2005 prezident Bush jedn o odputn dluh rozvojovm zemm a zamt za USA Kjtsk protokol o emisch CO2.//
Od podpisu mezinrodn mluvy o biodiverzit v Rio de Janeiru v roce 1992 toti stle chybj smlouvy, je by stty zavazovaly k akci. Na seznamech ohroench druh je dnes skoro 16 tisc ivoinch a 60 tisc rostlinnch druh; kadch 6 hodin miz lesy o rozloze Pae. ( 1 den = 4* plocha Pae)
 zdroj :TK
Mj nzor (15.6.2005):

Horsk ledovce jsou indiktorem oteplen, zvednut hladiny ocenu od nich nehroz. Pedstavuj jen 3% plochy zalednn a maj malou vrstvu. Podle satelitnho men Aljask ledovec taje v dob od 1995 asi o1,8 m tlouky ron ( 96 km3 vody pedstavuje 96km3/360 00 000 km2 =0,27 milimetru zvednut ocenu za rok = 0,27 m za 1000 let- kdyby mlo jet co tt. )
Pspvek tn ledovc Grnska je polovin ( zdroj http://zpravy24.pantax.cz/2002/08/02.08.02.htm) - eknme 48  km3 /rok sladk vody ( jinde se  uvd 50 km3), zvednut ocenu asi 0,12-0,13 mm/rok . Oht 1 m3 vody o 1 stupe Celsia potebuje 4,2 MJ tepla. Oht tto sladk vody z Grnska o 15 stup Golfskm proudem-  kter se tm ochlad -potebuje 48 miliard m3*4,2 MJ*15 = 3 biliony MJ. Z Grnska  tee 50 000 000 000 m3/31 000 000 sekund =1 584 m3/s vody. Amazonka m prtok 219 000 metr krychlovch za sekundu, 6 911  miliard m3/rok.

Pspvek tn ledovc Grnska je ( zdroj http://zpravy24.pantax.cz/2002/08/02.08.02.htm) - eknme 48 km3 /rok sladk vody ( jinde se uvd 50 km3/rok), zvednut ocenu tmto tnm je asi 0,12-0,13 mm/rok . Oht 1 m3 vody o 1 stupe Celsia potebuje 4,2 MJ tepla. Oht tto sladk vody z Grnska o 15 stup Golfskm proudem- kter se tm ochlad -potebuje 48 miliard m3*4,2 MJ*15 = 3 biliony MJ. 1m3 ledu je 910-920 kg , pak 1m3 ledu potebuje na roztt 332,4 MJ*0,91= 302 MJ/1 m3. Energie potebn ron k roztt ledu o objemu 50 miliard m3 v Gronsku je tedy 50 miliard*302 MJ= 15 100 miliard MJ =15,1 bilon MJ. Celkem je to 15,1 bilion MJ na roztt a 3 biliony na oht=18,1 bilion MJ=18 100 miliard MJ/rok (z ledu z Gronska na teplotu 15 stup Celsia). Mlo by se potat vce, led se mus naped oht, tedy snad 20 bilion MJ.
Tepeln vkon Temelna je 2*3000 MW, to je vzhledem k odstvkm asi 5000 MW, za rok to je 5000MWx31 milion vtein = 155 miliard MJ. Pomr Grnsk ledovce /Temeln je tedy 18 100/155 =129, eknme 130 Temeln ( m 2 jadern bloky). Temeln pat k vtm jadernm blokm, kterch je asi 430 ve svt. Nikde se nezmnilo poas a jsme ubezpeovn, e se tak ani nestane. Zvr - souasn jadern elektrrny pokud by byly v Evrop vyrovnaj ztrtu tepla, kter vyd golfsk proud na ohev Grnskho tajcho ledu.
Z Grnska tee 50 000 000 000 m3/31 000 000 sekund =1 584 m3/s vody. Amazonka m prtok 219 000 metr krychlovch za sekundu, 6 911 miliard m3/rok. Golfsk proud u beh Floridy m prtok 70 000 000 m3/s , rychlost vespod 3,2 km/h a pi povrchu a 8,8 km/h a ku a 100 km , z 1 m3 by se dalo technicky zskat 0,8 kW, (zdroj : http://www.energyweb.cz/). U jen Labe v Hamburku m prmrn ron prtok 600 m3, to je 19 miliard m3/rok. Jinak eeno - 2,5 krt prtok Labe je roven mnostv vody tekouc z ledovc Grnska. Golfsk proud m prtok 70 000 000 m3/s, Gronsk ledovce 1 584 m3/s, to je 44 192x men prtok, to je 0,0226 promile. Tko se d vit, e tohle zmn poas. I kdy existuj tzv. pkov mechanizmy, kdy mal vliv spust velk zmny.Men plocha ledu vede k menmu odrazu svtla a vtmu pohlcovn tepla. Slbnut Golfskho proudu m bt zpsoben ptokem sladk vody z ledovc a z vtho mnostv srek. Slan voda ochlazen v koncovch oblastech Golfskho proudu se ponouje do hloubek a 3 000 m a vrac se zpt. Zmenen tohoto protiproudu brzd Golfsk proud. Nedovedu si pedstavit nvrat vody oteplujc nejsevernj Skandinvii zptky njakm jednoduchm protiproudem do Karibsk oblasti. Mosk proudy obhaj vlastn celou zemkouli, jedin jistota je, e voda nkam odtci mus.
Slan voda m hustotu asi 1035 kg/m3 ( 35 promile vzhledem k 1000 kg/m3 sladk vody pi asi 4 stupnch Celsia), 30 stup tepl ( sladk ) voda m hustotu asi 995 kg/m3 ( asi 5 promile rozdl). Ochlazen vody tedy hustotu zvyuje a psob opan, ne snen slanosti, kdy inek nebude tak siln.
Jestlie je zmnami vce srek, bude snad i vce snhu a nsledn ledu.
Ped asi 12 000 -13 000 lety se zaalo oteplovat- Kanada a (severn) Evropa byly pokryt stovkami metr ledu - tn zpsoben tehdy vzniklm Golfskm proudem zmnilo podneb Evropy a civilizaci. Zvednut hladiny ocenu bylo snad o 100 m proti minimu nkdy ped 30 000 roky, Masivn tn vedlo k ptoku sladk vody do severnch oblast a oteplovalo se v Evrop cel tiscilet. Do roku 2100 m roztt v lt vechen arktick led.
Evropu rozehl Golfsk proud- kdeto te, kdy taje led v Gronsku, tak to Golfsk proud zastav a ochlad se bhem 400 let v Evrop velmi citeln. Bt vdcem doby ledov, tak pedpokldm, e tn ledu bylo pinou vzniku Golfskho proudu.
Nechci zlehovat vdeck vzkumy, ale oteplovn Zem o 8 stupn do r. 2300 ( na plech snad o 20 stup) nejde dohromady s pedvdanm silnm ochlazovnm v Evrop. Ostatn pedpovdi na pt stolet pro stedn Evropu osciluj od suchho stedomoskho podneb a po krut ochlazen zpsoben omezenm golfskho proudu. V Evrop se prokazateln otepluje ( za minulch 100 let o 1 stupe - snad), tm nen eeno, e neme bt vt zima v zim ( 30 pod nulu + hrudky v Mogulu) a souasn tepleji v lt. Gronsk ledovce mohou sesunout po podlo (" ledovcotesen" u tam bylo astji zaznamenno) a me to jt nrazovit.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B8DC7DE4236D0AA4C125714A0039907E?OpenDocument&cast=1 uvd, e investice do omezen produkce CO2 jsou drah, zpomal rozvoj vysplch stt, kter se ale dok ochrnit. Dopad bude na nejchud zem.
Investice do zdroj pitn vody pro vechny rozvojov zem, kter by se dala zaplatit pi nedodren Kjotskho protokolu jenom v USA ( s nejistm inkem), je nm, co by miliard lid pomohlo jist. Omezen rozvoje nejvysplejch zem pokod nejvce nejzaostalej oblasti. Bude mn vysoce potebn pomoci.Je to spe problm humanitrn, ne ekonomick. Chtj rozvinut zem opravdu pomhat, nebo vyuvat suroviny a se ziskem prodvat vrobky. To druh urit a pokud to spolu koliduje, tak pomhat jako.
Poznmka1Ledovec  Grnska pokrvajc piblin 1,8 milionu km2 m a 3000 m tlouky ( zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%B3nsko) . Zjednoduen vpoet : Grnsko m 2 mil. km2, to je eknme 1/150 povrchu ocen ( snad 360 mil. km2).Grnsk led pi sle 600 m (  prmrn tlouka je snad kolem   1000 m), by tak plnm rozttm (co asi nehroz, kdy vtina je za polrnm kruhem a asi 2000 m n.m.), zvil hladinu ocenu o 600m/150 = 4 m. To me ohrozit miliny lid- nap.v Bangladi asi 100 mil. lid ije do 5 m nad moem. Vdci tvrd, e plnm roztnm grnskch ledovc by se zvedla hladina ocenu o 7 metr, co by stailo k zaplaven mnoha ostrov Polynsie. Antartida neroztaje, jin pl se podle men NASA destky let neotepluje ( prmr mnus -50 stup C se desetilet nemn a roztt zkho psu na pobe  vtinou za polrnm kruhem nebude vt, ne v Grnsku, kde je znan st ped polrnm kruhem a pod vlivem Golfskho proudu). Palmerv poloostrov v Antarktid pat k mstm na Zemi, kde se nejvce oteplilo- za poslednch 50 let o 2 stupn Celsia, skoro 90 % ze sledovanch 244 ledovc se zmenilo. Ped tm se ale tyto ledovce zvtovaly.  Sleduje se mnostv  ledovc odpadlch do moe, ale tko se posuzuje, kolik napadlo snhu na vrcholech ledovce. Nen jasn, zda zbytek Antarktidy se otepluje . Arktida- rozttm plovoucho ledu Arktidy se hladina ocen nezv- led po roztt zaujme objem vody ped tm vytlaen. bytek ledu Arktidy je ovem rychl- na severnm plu bylo ped 100 lety asi 7 m ledu, dnes jsou tam 3 metry.  Alpsk ledovce - lid zapadl do prasklin v ledovci byly nalezeni po destkch led stovky metr ne. Pokud vychz posun ledovce 10 m/rok , neznamen to, e ron 10 ledovce ubv.

Poznmka2 : Vdci to ale vyeili- podle http://www.norsko.cz/clanek.html?id=140 Golfsk proud Evropu neovlivuje ! Nejnovj vdeck vzkumy ( leden 2005) pr prokzaly, e Golfsk proud pen teplou vodu pouze pi vchodnm pobe Spojench stt americkch a zanik u mysu Hateras. V toti Norsku dochz k jevu nazvanmu kladn teplotn anomlie. To znamen, e je zde vy prmrn teplota ne je bn v pslun zempisn ce. K nejvy kladn teplotn anomlii na svt dochz na Lofotskch ostrovech za polrnm kruhem, kde je prmrn teplota dokonce o 24 stup vy ne na stejn rovnobce napklad v Kanad. 
Norsko skuten ovlivuje velkm zpsobem mosk proud, pravdpodobn je to odno Severnho rovnkovho proudu, kter un masy tepl vody z rovnkovch oblast od zpadnho pobe Afriky. Tato teorie  nen nov, nen jist, ani kdo jsou ti vdci.


TK 30.9.2005 ( www.novinky.cz) s odvolnm na IPCC- do konce stolet ( r. 2100) se m oteplit 4oC  a hladina svtovch ocen se m zvit o 30 cm.

Kadch 10 let roztaje 8% arktickho ledu. Nejmen plochu m v z v roce 2005 historicky nejmen plocha od potku sledovn z druic - jen 5,2 mil km2.  Prmr mnostv ledu 1974-200 je o 20% vt, ne prmr 2002-2005.

Globln stmvn : R snila 1990- 2003 emise SO2 z 1,8 mil. tun na 230 tis. tun. Podnik EZ snil 1990/2000 emise SO2 na 10 %. Poadavky na snen emis CO2 nae republika s rezervou pln. esk republice povolila Evropsk komise vypoutt v letech 2005 a 2007 kadm rokem 97,6 milionu tun emis oxidu uhliitho, to je skoro 10 tun/osobu/rok. Evropa sniuje emise a prokazateln se otepluje ( za 100 let o 1 stupe Celsia). Rozptlen mikrostice ve vysokch vrstvch atmosfry rozptyluj svtlo, kter se nedostane k povrchu- tm se ochlazuje. Patrn i SO2 se me pemovat na mikrostice sry s tmto efektem. Omezen produkce CO2 povede k zpomalen rozvoje vysplch stt. Ke globlnmu zabezpeen lidstva energi  je teba termojadern energie a vodkov energetika, tedy vyspl technologie s drahm vvojem. Vtina  vodku se dnes vyrb konverz methanu vodn prou, vodk lze vyrobit i z uhl ( vodn plyn). Konenm produktem spalovn takto vzniklho vodku a oxidu uhelnatho je voda a oxid uhliit- stejn jako pmm spalovnm methanu. Take tato vodkov energetika nic globlnho nee.

Mnostv olova v ivotnm prosted v R pokleslo po zaveden bezolovnatho benznu asi o 70 %. Olovo zpsobuje u pokozen mentlnch funkc a u mu pokles plodnosti. Asi 15 % mu R je neplodnch.( MF Dnes kvten 2006)

 

Ekologick nesmysly v mdich.

  • Himaljsk ledovce rychle taj. Asie bude pr na suchu. Zdroj : MF- Dnes 7.9, str. A8 uvd
    " Ledovce dodvaj kadoron 8,6 milion krychlovch metr do asijskch ek,"
    Rok m pes 31 milion sekund. Prtok je tedy asi 0,27 metr krychlovch za sekundu. To je prtok horskho potoka na umav nebo 1/100 maximlnho prtoku hlavn vpusti rybnka Romberka ( 27 m3/s) , celkov odtok z Romberka byl pi povodnch 200 m3/s. Zkladn mnostv vody v Romberku je 6 mil. m3, bhem povodn 2002 zadrel 70-75 mil. m3 vody, to je asi 8 x vce, ne uvedench 8,6 mil m3 z ledovc do asijskch ek, kvli nmu je ohroen ivot v jin Asii. Ach, jo.Jestlie ledovce vce taj, je podivn, e z toho nen vce vody v ekch. Uveden 85let neplsk farmka dosvduje, e vody v ece Bishumat ubv. Nesouvis to sp s tm, e mn pr nebo staenka mn vid? Nebo to nesouvis vbec s nim globlnm.
    Vdci podle NF Dnes varuj, e do 50 let me bt 40 % lid ijcch v jin Asii a n tm bez vody. Je to mon, ale vit MF Dnes se opravdu ned.
    MF Dnes a server www.idnes.cz maj s sly a desetinnmi rkami trvale pote. V roce 2005 uveejnili lnek o tom, e slbne Golfsk proud, kter dodv do Evropy    3 000 000 kW tepla, to je 3 000 MW. Teplo se udv v joulech. Vkon 3 000 MW je tepeln vkon jednoho bloku Temelna. Zd se, e po  pipomnkch v diskuzi byl tento lnek staen z www.idnes.cz . Temeln tedy zachrn severn Evropu a horsk potok by zabrnil vyschnut jin Asie.

  • Na umav kolem pramen Vltavy a kolem ern hory jsem vidl les znien krovcem pod dohledem ochran -  hrza, beznadj. Doporuuji se radji podvat na fungujc lesy v Chrnn krajinn oblasti Tebosko.  I pes znien mladch borovic polomy na jae 2006 Odhaduje se 1 milion kubickch metr, to je kolem 10 milion strom. Ale pod je to iv les a ne hol pahly.Jen  oblasti pramen Vltavy se dlaj pokusy na 1,5 tis. ha = asi 4x4 km. Nestailo by to zkouet nkde mimo trasy na ploe nkolika hektar ?  Dovedu si pedstavit, e m nkdo rd brouky, ale prvotn je mt les. Nesetkal jsem se ani s jedinm lovkem, kter by likvidaci centrln umavy povaoval za zitek, na kter se snad bude jezdit dvat. Lid jezd do prody. Propagovan  "Zitkov trasa " je u cestou k n, kdy lovk pochop, e dl to bude jet hor. Uvaoval nkdo o tom, ukzat dtem zitek jak kon tahaj dv? Vude vidm, jak houbai a borvki rozlapou iky a je zaszeno. Tam, kde se tahalo devo , je jako zaseto mladmi stromky. Tvrzen letku z informanho stediska na Modrav, e strom zane hnt za 10-15 let se bohuel potvrd nebo nepotvrd za tu dobu. A co kdy oloupan zdrav  pmo rezonann smrk za tu dobu nezane hnt? Pijdeme o 10.000 - 20.000 K. Podle knih o umav z osmdestch let byla zsoba deva pes 900 m3 na hektar, co pi dnen cen hodn pes 1000 K za m3 je alespo 1 milion K. Rozhledna na Jezern slati star 10 let je cel  ze deva a nejev dn znmky ponajcho hnit. Stromy nakcen kem krem pes sebe budou hnt desetilet. A mlad stromky na jejich mrtvm kmenu - jak to slibuje letk- to je na mnoho desetilet s devastovanou krajinou. Hor jsem nevidl ani nad Mostem v Krunch horch, kde les zniily emise. Nebyl by zitek u Hamerskho potoka postavit devnou budku u stroje pohnnho vodou, kter  vyto kousek deva na soustruhu? Co by se stalo na umav, kdyby nkdo z Kvildy vysypal otolinou nkdo 1 m irok chodnk, po kterm by se dalo v botaskch pejt do Filipovy Hut, kde jinak je cesta po tb deva asi jako dnem potoka a zbytek po ivotu nebezpen silnici.
    Informan centrum na Modrav nabz "aktuln" letek Kvildsko (asi z r. 2000), kde je uvedena prmrn ron teplota nzk ( maximln 40 C). Prost se nkomu nepodailo napsat stupe jako horn index, mlo bt  maximln 4oC. Jak mm vit tomu, e umavu chrn odbornci, kdy nezvldnou ani sv vlastn letky? Za Klostermanna se umava po kalamit vykcela a vyszela, take jsme mli lesy. Te mme experty. Napite svj nzor na brouky v hlav a centrln umav sprvci Nrodnho parku umava  - alois.pavlicko@npsumava.cz.

Shromdil jsem znan mnostv rozporuplnch informac, kter vtinou nelze ovit. Nevte ani mn.  Zdil  jsem kancel pro Uvdn internetovch pbh na pravou mru jako odboku Saturninovy kancele pro Uvdn romnovch pbh na pravou mru.

 Kontakt : FlorianStanislav@seznam.cz <

vod